neděle 17. srpna 2014

Dan Vyleta - Pavel a já

Do poválečného Berlína vtrhla krutá zima. V roce 1946 je navíc město rozděleno na několik sektorů a zdá se, že je jeden nebezpečnější než druhý. Lidé umírají. Ženy jsou znásilňovány. Vypadá to, že i když válka skončila, dobře ještě nějaký čas nebude.
Ve smutném a zničeném Berlíně však vznikne zvláštní vztah. Tichý Pavel, který má nemocné ledviny a trpí jako zvíře se seznámí s mladým chlapcem Andersem. Tráví spolu čas, čtou si, až jednou přijde den, který změní jejich životy.
O patro výš nad Pavlovým bytem hraje krásná a tajemná Soňa na piano. Po schodech vystupuje Boyd, Pavlův kamarád. V ruce má kufr a v něm ukrývá nehezké překvapení. To zatáhne Pavla a jemu blízké do podivného spiknutí. Teplota stále klesá a věci se dávají do pohybu. Jde z téhle podivné situace vůbec vyváznout se vzduchem v plicích? Nevypadá to.
Moc jsem se těšil na příběh, který mě zavede do poválečné doby, protože i to je koneckonců součástí války. Z toho jsem byl ale po přečtení doslovu zklamaný. Poměrně dost věcí z děje je totiž vymyšlených, a příběh tak trochu ztrácí na reálnosti. Samotný děj se ale autorovi povedl a navíc ho odvyprávěl příjemným a čtivým jazykem. I když kniha nepatří k nejkratším, s chutí jsem jí dočetl a mile mě překvapila. Označil bych jí jako velmi příjemný a nadějný debut.

Dan Vyleta je syn českých uprchlíků, kteří emigrovali do Německa v 60. letech. Tam také vyrostl a následně vystudoval historii ve Velké Británii. Nyní žije v Kanadě a přednáší na vysoké škole. Román Pavel a já je jeho první dílo.


Žádné komentáře:

Okomentovat