neděle 22. února 2015

Jussi Adler-Olsen - Marco

Bohatá země s jednou z nejvyšších úrovní života na světě. Stát lákající studenty z celého svět ke studiu na univerzitách a prezentující se jako jedna z nejvyspělejších zemí. Společně s úchvatnou přírodou se z Dánska stává jednoduše ráj. Až si člověk skoro říká, jestli se na této severské zemi dá najít nějaké negativum. Odpověď můžete najít v knihách Jussi Adler-Olsena, který vám ukáže Dánsko v jeho krásné, a zároveň prohnilé nahotě.
Před představením jeho poslední knihy Marco je důležité uvést ji v kontextu Olsenovy slavné série. Ta se věnuje policejnímu Oddělení Q, které má za úkol řešit staré a zapomenuté případy. Vyšetřovací tým, jehož základna se ukrývá kdesi v podzemí policejního komisařství, vede vyhořelý a sebestředný Carl Mørck. Jeho jmenování bylo nutností, jelikož po incidentu, při němž přišel o jednoho přítele a druhý skončil ochrnutý, už ho k policii zpět vzít nechtěli. Ke Carlovi se přidává také Syřan Asad. Původně z toho Mørck nadšený není, ale postupně si s Asadem padnou do oka a stává se z nich nejen výkonné, ale i vtipné duo. I přestože si rozumí, Carl postupně zjišťuje, že mu jeho kolega něco tají. Něco, co úzce souvisí s jeho pobytem v Sýrii. Tandem oddělení pak doplní také temperamentní Rose, ze které se kromě schopné pracovnice vyklube také jiná a skoro až děsivá osobnost. Společně se tento zvláštní tým vydává do minulosti po stopách starých případů, aby učinili spravedlnosti za dost. Jinak tomu není ani v knize Marco, pátém díle, který u nás vyšel na podzim minulého roku.
Patnáctiletý Marco žije ve velkém rodinném klanu, jehož bossem je samozvaný tyran Zola. Ten nutí členy pomyslné rodiny k žebrání, přičemž jim občas vypomáhá odpornými metodami. Železná ruka drží klan pohromadě, ale Marco si uvědomuje, že chce něco jiného. Touží po dánském občanství, studiu a normálním životě. Nic neudělá, dokud se nedozví, že ho Zola chce zmrzačit, aby lépe vydělával. V tu chvíli se Marcovi změní život. V pyžamu vyběhne do noci a shodou okolností se schová v lese, kde učiní hrůzný nález. Hra začíná a do honu po Marcovi se kromě Zolových lidí zapojují také gangy z Pobaltí, nebo vycvičení mladíci ze střední Afriky. Má jít za policií nebo vše řešit na vlastní pěst? Je v Kodani vůbec někdo, komu může věřit?

Ve stejné době se Oddělení Q začíná věnovat případu zmizelého úředníka, který se vydal do Kamerunu, kde měl zkontrolovat financování jakéhosi projektu na podporu domorodců. Odtud se však už nevrátil. Marcův život na útěku se jednoho dne střetne s vyšetřováním, ke kterému by právě on měl co říct. Carl a jeho tým se rozhodne Marca najít, což ale není nic jednoduchého. Daří se mu ukrývat v ulicích Kodaně, ale ví, že to nemůže dělat věčně. Na každém rohu může čekat jeden z jeho pronásledovatelů. Čas běží.
Kniha je poměrně rozsáhlá (500 stran), což ale není vůbec na obtíž. Pravdou je, že dějová linie týkající se korupce na ministerstvu je občas matoucí, nicméně čtenář si může odpočinout u příběhu Marca, který je jasný a srozumitelný. Jak už bývá u Olsena zvykem, děj rychle odbíhá a než se člověk naděje, dočítá knihu se zatajeným dechem. Velkým problémem u knižních sérií, kterému se však nelze vyhnout, jsou často opakující se prvky. Tentokrát to je například slabší jedinec v boji proti silnému nepříteli. Pravdou však zůstává, že autor se stále snaží svá díla oživovat novými nápady, a tak bych mu tuto nepatrnou kaňku odpustil. Kromě toho se také dozvídáme další zajímavé informace o záhadné Asadově minulosti, čímž bych také rád připomněl, že jestli dáte Olsenovi šanci, začněte raději prvním dílem.


Jussi Adler-Olsen se živil jako žurnalista a nakladatel. Ve svých dílech se zabývá psychickými poruchami, jelikož jeho otec byl psychiatr, a mezinárodní politikou – minulý rok u nás vyšla kniha Washingtonský dekret. Oddělení Q je specifické především díky kritizování dánské společnosti a aktuálními tématy. V knize Zabijáci popisoval skupinu mužů z vyšší společnosti, kteří si o sobě myslí, že jsou pány tvorstva, ve čtvrtém díle s názvem Vzkaz v láhvi se zabýval sektami a unášením dětí, Složka 64 pak vypráví o dánské eugenice. Ani Marco není výjimkou – dětské gangy, přistěhovalectví a korupce jsou neustále probíraná témata. Pokud si ale myslíte, že Olsen znamená jen aktuální a vážné romány jste na omylu. Velkou součástí jeho děl je také svérázný humor, sarkasmus a v neposlední řadě také silná citovost příběhů. Smícháním všech zmíněných prvků vznikají skutečně světová díla a není divu, že na Olsenovy knihy čekají čtenáři po celém světě.

Článek ze studentského občasníku Vedneměsíčník