sobota 1. června 2013

Co se to děje?

Řekl jsem si, že bych se tomu tady chtěl více věnovat a psát sem co to jen půjde.
Budou tady i jen takové krátké texty, ve kterých napíšu pár věcí, co se kolem mě právě děje atd.
Nepřestává pršet a pravděpodobně přijdou povodně (třeba budou prázdniny!). Celkově mám, ale takový pocit, že se děje čím dál tím víc špatných a nepříjemných věcí. Od různých přírodních katastrof jako například tornáda, povodně apod. až po různé sociální problémy. Znamená to něco? Já osobně jsem přesvědčený, že ano. To je ale otázka nad kterou se můžete zkusit zamyslet sami.
Do toho všeho pořád víc a víc slyším, že někdo někoho zabil, okradl a tak dále. Co jsme si z toho světa udělali? Jednou toho budeme litovat, ale bude už pozdě. Je to škoda a vyvolává to ve mně pocit...určité bezmoci a strachu. Je to zvláštní pocit, který se opravdu těžko popisuje. Snad tenhle nečas, který mi upřímně zas tak moc nevadí (viz. předchozí článek), přejde a bude zase relativní klid.
Slunce za mrakem.

5 komentářů:

  1. Upřímně, sice mayové předpovídali konec světa, jenže to nevěděli, že si ho přivodíme sami. A to se vůbec netýká těch přírodních katastrof, ale kriminalita, mezilidské vztahy? Všechno jde do háje a my také.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu. Z větší části si za to můžeme sami, bohužel. Je škoda, že si lidé neuvědomují, co všechno způsobují a jaké to má následky.

      Vymazat
  2. Som si prezerala tvoj blog a keď som si toto prečítala, hneď som si spomenula na to, čo sa dialo v našom meste asi tak pred mesiacom. V priebehu dvoch týždňov zomreli 3 mladí chalani. Všetci traja mali okolo 18 rokov. Jeden z nich mal nejakú chorobu a ani doktori nevedeli čo mu je. A tí dvaja spáchali samovraždu. Síce som nikoho z nich nepoznala bolo mi to celkom ľúto a vôbec som to nechápala. Tých čo spáchali samovraždu mi zas až tak moc ľúto nebolo, pretože nepochopím, ako si niekto môže vziať život iba kvôli tomu, že sa s ním rozíde priateľka alebo mu mama nechce dovoliť motorky, pretože sa oňho bojí. Tieto dva týždne boli v našom meste úplne depresívne. Všetci boli úplne sklesnutí a mysleli na nich troch. A vtedy som si kládla otázku "Čo sa to deje?".

    OdpovědětVymazat
  3. Za prvé děkuji, že jsi si něco přečetla a okomentovala.
    To je mi moc líto. Musí to být dost nepříjemně, ještě když se to takhle přenese na všechny okolo. Kde žiješ? Je to velké město?
    Doufám, že už je to aspoň trochu pryč a čas to pomalu zahojí celé.

    OdpovědětVymazat
  4. V Púchove, je to celkom malé mesto a to je zrejme aj dôvodom, prečo sa to dotklo väčšiny ľudí. Ten pocit je už preč ale myslím, že aj tak na to nikto nezabudol.

    OdpovědětVymazat