neděle 29. června 2014

Stephen King - Čtyři roční období, Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank

Moc mě mrzí, že jsem se blogu v poslední době nevěnoval. Práce je prostě práce a škola je prostě zbytečná škola. Teď už je ale díky bohu konec, jedeme dál. 

Neuvěřitelně jsem si v poslední době oblíbil Stephena Kinga a musím říct, že se stydím, když to píši až teď. Přečetl jsem od něj knihu Černočerná tma, Carrie a nyní se mi dostala do spárů sbírka Čtyři roční období. V ní jsou hned čtyři krátké povídky a já se rozhodl napsat ke každé z nich pár krátkých vět. Není to, protože chci, aby to vypadalo, že toho píšu víc, ale abych se tady já sám trochu zase rozepsal. Je pro mě vždy těžké psát po tak dlouhé době, takže věřím, že vám to nebude vadit. 
První povídka se jmenuje Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank a jak název napovídá, byl podle ní natočen slavný film v hlavní roli s Timem Robbinsem a Morganem Freemanem. Já sám jsem film bohužel nikdy neviděl, což mě mrzí. Každopádně teď jsem za to moc rád, protože je vždy lepší přečíst si knihu a až poté se podívat na film. To samé platí i tohoto počinu Stephena Kinga. 
Povídka vyšla v roce 1982 a vypráví příběh o životě Andyho Dufresna, který je odsouzen k trestu ve věznici Shawshank, jednoho z nejpřísnějších vězení v Americe. On však tvrdí, že nic neudělal a nehodlá se smířit se životem za mřížemi. 
Příběh vypráví jiný vězeň Red, který se do věznice dostal ve dvaceti letech a narozdíl od Andyho se k činu přiznal. Dostal trojnásobné doživotí a v ústavu má vlastní pozici 'chlápka, který obstará všechno'. Dalo by se říct, že je vlastně spokojený. Red nám vypráví příběh, který trval několik let. Popisuje, co se dělo za zdmi věznice, zatímco se ve světě odehrávaly významné události. Vypráví o životě Andyho Dufresna a v podstatě i o životě svém. Ke konci zaznamenává výraznou změnu v chování svého přítele Andyho, která se nakonec objasní při velmi emotivním konci a nakonec ovlivní i život samotného Reda. 

Úchvatně napsaná povídka s poutavým dějem, krutými detaily a smyslem pro cit čtenáře. Neměl jsem slov, když jsem jí dočítal a mohu napsat, že to byla jedna z nejlepších povídek, kterou jsem četl.


Žádné komentáře:

Okomentovat