Fakt, že si vybral právě toto místo ale není náhoda. I Jan má totiž své tajemství. Před několika lety mu totiž při návratu z výletu se školkou chybělo jedno dítě.Postupně se dozvíme, proč Jan touží pro práci na tomto místě a nahlédneme do jeho minulosti. Souvisí to snad se zpěvačkou, kterou Jan jako mladý obdivoval? Není právě ona jednou z pacientek ústavu? Při nočních směnách si Jan otevře dveře do podzemní chodby a hledá odpovědi.
První dvě knihy Johana Theorina, které jsem četl (Smršť, Mlhy Ölandu) mne jednoduše uchvátily a já se nemohl dočkat chvíle, kdy se opět pustím do dalšího díla jednoho z nejlepších švédských spisovatelů současnosti. Pro mě možná toho nejlepšího. Skrýš je od začátku tajemná, lehce ponurá kniha plná spousty podivností. Právě tyto věci společně se zajímavým příběhem vám nedají ani na chvíli vydechnout. Moc se mi líbilo, jak se do hlavního příběhu prolínaly části Janova života. Právě ty byly důležité při jak jinak než překvapivém finále.
Na druhou stranu jsem od knihy asi očekával něco trochu jiného, a tak mě nepatrně zklamaly právě ty napínavé pasáže, kde jsem čekal trochu víc strachu. Nicméně jako celek kniha nevybočuje ani v nejmenším z nastaveného standardu Johana Theorina. A to že položil laťku hodně vysoko! Rozhodně stojí za to si tuhle seveřinu přečíst, i když nemohu tvrdit, že to byla nejlepší kniha, kterou jsem od švédského mistra četl.
Právě čtu Zkamenělou krev a už se těším až sem o ní něco málo napíšu!
Žádné komentáře:
Okomentovat