neděle 12. ledna 2014

Odpuštění

Další povídka je na světě a je podstatně kratší než Kočka. Také je dost odlišná oproti předchozí povídce. Jmenuje se Odpuštění, protože právě o něm mluví muž, který v povídce vystupuje. Chtěl jsem si vyzkoušet psát ich formou a věřím, že jsem tím nic nezkazil. Doufám, že se vám bude líbit.
Budu moc rád, když mi sem třeba jen krátce napíšete něco, co vám vadilo nebo se naopak líbilo. 
(Jeden mladík mě prosil o soubor ve formátu .mobi, tak jsem to zkusil convertovat, ale nevím zda to bude fungovat, Adame!)

4 komentáře:

  1. Příjemná, krátká povídka, rozhodně piš dál a zdokonaluj se, možná máš talent.

    OdpovědětVymazat
  2. Dobrý Bože! Absolutně nevím, jak to děláš, ale tvým způsobem vyjadřování mě vždy vtáhneš doprostřed dění a nepustíš mě až do úplného konce.
    Zpočátku jsem to četla s mírnou skepsí a čekala jsem, co se z toho vyvine, ale poslední půlstránka mě donutila se přiblížit k notebooku a hltat každé slovíčko. Doslova se mi zvedl tlak, když jsi popisoval to, jak muž bušil do starce v parku, a měla jsem chuť zakřičet, ať toho nechá, že on za to nemůže.
    Tentokrát (božíčku, tohle zní strašně) nemám vůbec žádné výčitky, co se pravopisu týká. Je to napsané jednoduchým a srozumitelným stylem, který možná na první pohled odradí, ale když se člověk začte, tak nepustí.
    Jsem ráda, že mohu číst tvoje prvotiny, protože z nich mám radost. Mám nefalšovanou radost z toho, jak ti to jde a jak se "vyvíjíš" (píšu to do uvozovek, protože z dvou povídek nemám právo něco soudit).
    Těším se na další povídku a už teď tuším, že mě vtáhne do děje a ohromí jako tato a Kočka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já nějak nemůžu uvěřit, že to opravdu působí tak, jak jsem si přál. Jde mi především o to vyjadřování. Už proto z toho mám obrovskou radost.
      To s tím pravopisem musí být chyba ve vesmíru, hehe.
      Moc moc a moc děkuji! Myslím, že nemáš tušení, jak mi tohle pomáhá. A pomáhalo by mi to pochopitelně i kdyby jsi mi to zkritizovala negativně. Tohle je jedna z věcí, díky které mám ještě větší chuť psát.
      Další bude za delší dobu, ale snad ne moc. Mám v hlavě něco složitějšího, takže si to teprve pomalu dávám dohromady.
      Musím to napsat ještě jednou...děkuji!

      Vymazat