středa 24. července 2013

Půlnoční psaní

Úterý odešlo a středa, která bude nejspíš vypadat stejně, je tady. Naštěstí mi to ale nijak extra nevadí, protože konečně dočtu Hanne a večer zase napíšu 'pár' řádků. Stejně jako jsem nedávno psal o Nesboho knize Lovci Hlav.
Co budu dělat dál? Nevím. Spíš asi nic a totálně ten den proflákám. I když nadšený z toho dvakrát nejsem.
Pořád si užívám ten pocit, kdy nemyslím na školu a všechny ty starost s ní spojené jsou někde v dálce. Skvělý. A ve čtvrtek jedu na 3 dny vypnout do Třeboně. Začínám se na to čím dál tím víc těšit. Jen MY.
Mimochodem ani dneska ZASE nepůjdu spát brzo a budu tady ještě strašit dokud mi hlava neprorazí desku stolu.
A tak tu sedím a poslouchám Frightened Rabbit. Kapela ze Skotska hrající indie rock už od roku 2003. Poprvé jsem je slyšel v seriálu Chuck. Myslím, že to byla skladba Keep Yourself Warm. Ano. Určitě to byla ona. Zamiloval jsem si je. Králík má všechno. Od skladeb, které mi zvednou náladu a nabudí mě po písničky tak trochu depresivní při kterých se úžasně vysmutňuje. V čem spočívá to kouzlo? Podle mě se to tajemství ukrývá v hlase Scotta Hutchisona. Nemůžu si pomoct, ale dokázal bych ho poslouchat celé hodiny. Když ho slyším, cítím tolik věcí najednou a možná bych z toho měl být trošku zmatený, ale kupodivu mě to spíš uklidňuje. Trochu smutek, ale zároveň neskutečný nádech naděje a radosti, která přichází s každým slovem. Přesně tak bych definoval jeho hlas. Určitě doporučuji si tuhle bandu 5 'kluků' ze Skotska poslechnout. Rozhodně nebudete litovat! 
V neposlední řadě je tohle po dlouhé době (zatím) večer bez 'Kubovo chvilek'. Fajn pocit. Těžko říct čím to je. Asi výjimka z pravidla.

I wanna hold your hand. It's tearing me.







Žádné komentáře:

Okomentovat